Nový Hrozenkov

Městys nebo také městečko je historický typ obcí stojících mezi městem a vsí, kterým bylo uděleno právo pořádat výroční a dobytčí trhy (tím se městyse lišily od vsí). Městyse musely mít městský charakter a musely plnit roli spádového městečka pro okolní vesnice.

Status městyse nebo městečka uděloval od 13. století panovník. Po vzniku ČSR v roce 1918 udělovala status ministerská rada na základě detailní žádosti obce. Podle "Statistického lexikonu v Republice československé" bylo v roce 1930 na území ČSR 503 městysů.

Zhruba od roku 1950 se status městyse přestal používat. Změna poměrů v naší společnosti po 17. listopadu roku 1989 umožnila obcím, které v minulosti držely status městyse, aby Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky požádaly o obnovení statutu na základě Novely zákona o obcích, jenž nabyl účinnosti 1. července 2006.
(ZDROJ: Wikipedia - otevřená encyklopedie[online]; dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/M%C4%9Bstys)

I Nový Hrozenkov požádal o obnovení statutu. Velkou měrou o navrácení statutu se zasadil bývalý starosta a exposlanec pan ing. František Novosad. Vláda žádosti vyhověla a předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky k datu 31. října 2006 stanovil obec Nový Hrozenkov městysem.

Zastupitelstvo Nového Hrozenkova se rozhodlo na podzim roku 1995 pořídit znak a prapor obce. Vyzvalo prof. Karla Langra a dr. Miloslava Stibora k vypracování příslušných návrhů. V únoru 1996 byly návrhy vystaveny na úřadě městyse k veřejnému posouzení.

Návrhy prof. Langra zdůrazňovaly místní salašnickou tradici - obsahovaly vyobrazení ovcí i beraní hlavy, zvonce křapáky a salašnické nádoby a nářadí.

Návrh dr. Stibora vycházel z původního názvu obce. Ten zněl Rozinkov - podle Roziny Petheové z Heteše. Slovo Rozina vzniklo z latinského slova rosa - růže. Obdobou Roziny je v češtině jméno Růžena. V návrhu dr. Stibora byla proto použita jako hlavní symbol růže, která byla doplněna třemi břevny jako symbolem tří hlavních vodních toků, které odvádějí vodu z území obce - řeky Bečvy a jejích přítoků Vranči a Brodské. K tomuto názoru se přiklonilo zastupitelstvo a občané.

 

Dne 7. května 1996 pod čj. 1968/96 udělil předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky obci tento znak: V zeleném štítu zlatá šestilistá růže s červeným semeníkem nad třemi stříbrnými břevny.

Podle téhož rozhodnutí získala obec právo užívat prapor, jehož list tvoří tři vodorovné pruhy - bílý, zelený a bílý v poměru 1:3:1. U žerdě v třetině zeleného pruhu je žlutá šestilistá růže s červeným semeníkem. Poměr šířky k délce listu je 2:3.