Historie školství

Nejstarší zprávy o školství na Novém Hrozenkově se dovídáme ze školní kroniky, která se začala pravidelně psát od roku 1867. Skutečná historie je však mnohem delší. První učitel, Jan Vašata zde působil již od roku 1753. Vyučoval střídavě na Bitalce a pak v dřevěné chaloupce na Brodské.

Jednotřídní škola na Soláni byla určena pro pasekářské děti styčných okrajových míst Hutiska, Vel. Karlovic a Nového Hrozenkova. Sloužila až do roku 1925 (ing. K. Mládek, 1913)

První školní budovou byla zděná chalupa vystavěná za kostelem s jednou třídou, bytem pro učitele a s malou zahrádkou. Když přestala vyhovovat vzrůstajícímu počtu dětí byla v roce 1857 vystavěna naproti kostela jednopatrová budova se třemi třídami a s bytem pro učitele.

V roce 1867, kdy se pravidelně začala vést školní kronika, měla škola 426 žáků. Do roku 1925 se zde vystřídalo 82 učitelů. Celá desetiletí se situace nezměnila a tak např. ve školním roce 1900/1901 měla škola 432 žáků a jen tři učitele. Jak by se dnes cítili učitelé, kdyby stejně jako učitel první třídy František Havránek každé ráno předstupoval před svých 180 žáků? Důsledkem těchto mamutích tříd bylo 158 propadlých dětí.

Z galerie hrozenkovských starousedlíků

V téže školním roce se učitelé snažili zlepšit situaci chudobných dětí zavedením polévkového ústavu, vydržovaného z milodarů občanů. V zimě roku 1901 bylo vydáno 5 306 porcí polévek s chlebem. Na hrozenkovských školách trvala tato polévková akce celých 50 let. Od školního roku 1903/1904 se začalo vyučovat v pěti třídách a s počtem 411 žáků. Z důvodu emigrační vlny do USA se v následujících letech počet žáků začal snižovat. Nejen emigrace byla důvodem úbytku žactva. V roce 1904/1905 zemřelo 7 dětí na tuberkulózu. Žáci značně zameškávali docházku, průměrně zameškali 25 procent hodin.

Jednotřídní škola na Soláni byla určena pro pasekářské děti styčných okrajových míst Hutiska, Vel. Karlovic a Nového Hrozenkova. Sloužila až do roku 1925 (ing. K. Mládek, 1913)

Kolem roku 1910 vzrost opět počet žáků na 460 a přibylo i učitelů. Vyučovalo se v devíti třídách, chlapci a děvčata odděleně. V roce 1911 se konaly první třídní schůzky. Poslední stránky nejstarší školní kroniky patří odchodu mužů do války, zdražování životních potřeb a zprávy o prvních obětech, které pocházely i z řad zdejších učitelů. Bídu a hlad poznaly i školní děti. Rovněž polévková akce se díky slábnoucí podpoře občanů za války neprosadila podle přání zdejších učitelů.

Koncem války měla škola povoleno 7 tříd, ale pro nedostatek učitelů se učilo pouze v 5. třídách. Naprostá neúroda obilnin i pícnin zapříčinila, že matky přestaly děti do škol vůbec posílat. V roce 1921 zde byla konečně zřízena měšťanská škola. Prvním ředitelem se stal František Hadaš, který zde působil až do roku 1923. Škola byla prozatím umístěna v obecné škole. V prvním roce bylo zapsáno 54 žáků.

Ve školním roce 1923/1924 měla škola již tři ročníky a 116 žáků. Od roku 1928 zde začal ředitelovat Josef Tajzler. V roce 1929 se začaly kopat základy pro novou budovu školy. Následující rok byla stavba z části postavena a pak z důvodu hospodářské krize byla na dva roky přerušena. Dne 27.6.1932 přijel do obce ministr školství dr. Dérer a přislíbil na nedostavěnou budovu školy další peníze. Slib splnil a na podzim roku 1934 se začalo vyučovat v nové budově a to ve čtyřech učebnách. Původní budova školy byla jednopatrová, ale obecní činitelé posháněli peníze ještě na přístavbu druhého patra.

O vánocích roku 1936 dostali žáci dárek. Nákladem 140 000 Kč zde bylo vybudováno ústřední topení. Po mnichovském diktátu přišla 27. března 1939 do Nového Hrozenkova posádka 120 německých mužů z finanční pohraniční stráže. Zabrali kabinet a první třídu obecné školy a žáci první a druhé třídy museli zahájit střídavé vyučování. V tomto roce odešel do důchodu ředitel Josef Tajzler a místo něj nastoupil Josef Dančák ze Vsetína.

Za války se zdejší učitelé ukázali jako tvrdá opozice. Snažili se obcházet a sabotovat německá nařízení a uprostřed války nacvičili a zahráli vlasteneckou operetu Perly panny Serafinky, čímž posílili národní vědomí občanů. Učitel Halamíček se podílel na vytvoření prvního revolučního výboru a stal se jeho prvním předsedou. Jedním z prvních zatčeným učitelem byl St. Piňos, který 28. října otočil odznak Národního souručenství s písmeny NS naopak, takže bylo možno číst SN, což si Němci vysvětlovali jako Smrt Němcům. Byl zatčen gestapem, po měsících vězení byl propuštěn a pozbyl učitelského zaměstnání. V létě 1940 byli zatčeni další učitelé, Emil Berg, Jan Čeněk a Miroslav Michalčák za účast v organizaci Obrana národa.

Měšťanská škola, nyní přejmenovaná na hlavní školu nesměla zvýšit počet tříd, ačkoliv se počet obyvatel diky přílivu uprchlíků z pohraničí zvýšil na 8 000. Navíc se musely uvolnit další místnosti pro nově zřízenou německou školu, zde chodily děti německých financů a několika místních Němců. Počátkem války byly zavedeny lístky na potraviny a od 1. 12. 1939 také šatenky. Úbytek stravy měla dětem nahradit polévková akce pro 200 chudobných žáků.

V roce 1941/1942 měla škola 11 tříd a 422 žáků. Z důvodu propouštění vdaných učitelek byli v učitelském sboru až na jednu vyjímku samí muži. V roce 1942 se stal ředitelem Karel Krčma. Ve škole byl vybudován protiletecký kryt, ale po přeletu spojeneckých letadel v roce 1944 všichni žáci prchli ze školy nestarajíce se o kryt, který stejně pro 660 žáků nestačil. V září 1944 byla většina zdejších učitelů přeřazena na stavbu železnice ze Vsetína do Jasenic, kde působili jako pomocní dělníci. Od 5. listopadu 1944 byla škola obsazena cvičným táborem říšské pracovní služby a tak se žáci museli vyučovat v Karolince, tři dny chlapci a tři dny děvčata. V roce 1945 se pro nedostatek paliva přestalo vyučovat vůbec. Žáci dostávali písemné úkoly, pro které si chodili na radnici, do hostince Na Vranči a do školy na Čubově.

4. května došlo k osvobození obce od německých vojsk. Menší sovětská posádka byla do konce května ubytována ve školní budově. V červnu se konečně začalo pravidelně vyučovat. Vrátili se učitelé z totálního nasazení, z koncentračních táborů a konečně se vrátily i propuštěné vdané učitelky. V roce 1945/1946 se stal ředitelem Bohumil Štícha. Počet žáků výrazně poklesl, neboť se přes tisíc lidí odstěhovalo do pohraničí. V roce 1946/1947 měla škola 10 tříd a 305 žáků. V roce 1947/1948 byla zřízena nová měšťanská škola v Halenkově a z tohoto důvodu byla zrušena újezdní školní rada v Novém Hrozenkově. V roce 1948/1948 se ředitelem stal opět Josef Tajzler a v letech 1950-1955 byl ředitelem Jan Kincl.

V roce 1955/1956 byla zřízena jedenáctiletá střední škola. Obvod tvořily Velké Karlovice, Karolinka, Nový Hrozenkov, Halenkov a později i Hovězí. Ředitelem JSŠ se stal po Janu Kinclovi Jan Čeněk. Po zásahu do života JSŠ klesl počet žáků pod únosnou hranici a proto byla v roce 1964 zrušena.

Škola na Vranči

V obecné škole ve Vranči se začalo vyučovat v roce 1897/1898 v jedné třídě čítající 89 žáků. Správcem školy se stal Vilém Weishammer. V roce 1906 přibyl druhý učitel, kterého vystřídal Metoděj Dušek. Od roku 1919 měla škola dvě třídy a 115 žáků. Vyučoval je střídavě obden učitel Josef Géryk . Od roku 1921 zde správcoval Rudolf Orság a roku 1928 nastoupil Emil Berg. To měla škola již tři třídy a v dalším roce se rozrostla ještě o jednu třídu. V roce 1939 došlo k otevření nové budovy, ale ta byla záhy obsazena Němci a nakonec i gestapem. V červenci 1940 byl zatčen a po celou dobu války vězněn řídící učitel Emil Berg. Za války zde působil Josef Ország a Antonín Tomek. Po válce se Emil Berg vrátil a působil zde až do roku 1965. V roce 1948/1949 se otevřely pouze dvě třídy s 81 žáky. V letech 1955-1960 zde byl založen divadelní soubor Vranča. Škola se opět rozrostla na tři třídy.

Nejstarší školní fotografie z roku 1897, učitel V. Weishammer

Škola na Čubově

V říjnu 1925 se v adaptované pomocné dílně Kohnovy továrny na nábytek otevřela škola pro dolní část obce. Škola měla tři třídy a 125 žáků. Prvním řídícím učitelem se stal Karel Pilčík, učiteli pak Cyril Kret a Marie Šipulová. V roce 1930/1931 vzrostl počet žáků na 183 a přibyla další třída. Řediteli se postupně stali František Holík a Anna Holíková.

Mateřská škola

Počátkem padesátých let začala vzrůstat zaměstnanost žen a muselo se tedy začat uvažovat o zřízení mateřské školy. Mateřská škola byla otevřená v roce 1953, ale přihlásilo se jen 20 dětí. Ředitelkou se stala Anděla Hrabovská a od roku 1958 Marie Haplová. V roce 1963 měla škola již 50 dětí. Od roku 1970 se ředitelem školy stala Naděžda Filgasová.

Poslední aktuality

nejnovější novinky z obce

11. 9. 2017 Oznámení MUDr. Lehnert Miloslav

MUDr. Miloslav Lehnert praktický lékař Nový Hrozenkov oznamuje občanům, že po dobu rekonstrukce ordinace mají volat na tel. číslo 607 090 173. 

Po Út St Čt So Ne
1 2 3 4 5
6 7 8 9 10 11 12
13 14 15 16 17 18 19
20 21 22 23 24 25 26
27 28 29 30

Dlouhodobé akce:

ZOBRAZIT DALŠÍ AKCE
V současnosti není vypsána žádná anketa, ale můžete se podívat na
výsledky anket minulých.