Antonín Strnadel (1910 - 1975) - Malíř a grafik, v letech 1927-33 byl žákem J.Bendy na Umělecko-průmyslové škole v Praze. Další tři roky studoval na pražské Akademii výtvarných umění u profesora M.Švabinského. Od roku 1945 působil jako profesor VŠUP v Praze a stal se významným představitelem české poválečné ilustrátorské tvorby. Námětově čerpal především z folkloristických motivů Valašska.
A. Strnadel navštívil na pozvání svého spolužáka K. Langra Nový Hrozenkov poprve v roce 1929 a tato návštěva osudově ovlivnila jeho další život i tvorbu. Nalezl zde nejen motivy a inspiraci pro svou práci umělce, ale také nejhlubší vztah k valašskému lidu a kraji. Strnadel měl významný podíl na realizaci Výstavy salašnictví, která byla roku 1936 uspořádána v Novém Hrozenkově a podala svědectví o jedné z forem tehdejšího života na Valašsku.
Jiří Heřman (1892 - 1969) - malíř. Za svého pobytu na Novém Hrozenkově v letech 1922 - 1929 dokázal zachytit nejen jemný ráz krajiny, ale i celky a detaily dřevěné lidové kultury. Mnohé jeho perokresby vyšly v třicátých letech jako pohlednice.
Karel Langer (1903 - 1998) - kreslíř, návrhář, etnograf, znalec lidové kultury. V roce 1923 nastoupil na Novém Hrozenkově jako učitel. Od počátku věnoval obci všestrannou pozornost, zasloužil se o vybudování Památníku Antonína Strnadla. V Langrově tvorbě má Nový Hrozenkov významnou roli, množství svých kreseb provedl rytinou do křídového lamina.
Karel Hoffman (1906 - 1998) - národní umělec, malíř, krajinář a figuralista, nositel četných vyznamenání za výtvarnou činnost. Na Valašsku našel citové zázemí a obrouvskou studnici inspirací. S Novým Hrozenkovem jej mimo jiné pojí rodinné vztahy. Malba Hrozenkovská svatba, Návrat z jarmarku, Konec masopustu, Zbojnický tanec a jiné jeho díla živě přibližují tehdejší život na Valašsku.
Jan Kobzáň (1901 - 1959) - malíř, grafik a spisovatel. Náměty z Nového Hrozenkova zachytil v líbivých linorytech a dřevorytech, v nichž figurují valašští dřevorubci, pastýři a zbojníci.
Ukázka z díla: Ondráš a Juráš
Jan Hrnčárek (nar. 1918) - malíř a grafik, který žije pod Soláněm, a tak velmi dobře zná Nový Hrozenkov, což dokládají jeho malby z Vranče, Babínku a údolí Břežité.
Jiří Drozd (1924 - 1984) - grafik, absolvent Vysoké školy uměleckoprůmyslové, kde stával modelem dalšímu hrozenkovskému umělci - Antonínu Strnadlovi. Velká část jeho tvorby je věnována Frenštátsku, Valašskou usedlost lze umístit do údolí Vsetínské Bečvy a Vranče.
Ukázka z díla: Valašská usedlost
Luděk Majer (nar. 1925) - malíř a grafik. Celý život mu inspiraci poskytovalo jeho rodiště - Soláň a okolí. V jeho díle můžeme spatřit jak optimistické chvíle plné pohody, slunce a květů, tak těžký život horalů. Motivem mu bylo i údolí Vranča.
Ukázka z díla: Motiv z Vranče
Jiljí Hartinger (nar. 1935) - kreslíř, malíř a grafik. Na vysoké škole jej učil Antonín Strnadel. Ve svých grafických listech obsahově využívá prvky valašské přírody, architektury a života.
Jiřina Hartingerová - Tobolíková (nar. 1941) - malířka, grafička, textilní výtvarnice. Po společném studiu se svým manželem Jiljím jej následovala do Karolinky, kde nalezla zejména krajinnou a rostlinnou inspiraci pro svou výtvarnou práci. Její grafické listy jsou žensky křehké, něžné a akcentují poetickou stránku zvolené tématiky.
Ukázka z díla: Píseň
Ladislav Rusek (nar. 1927) - grafik, ilustrátor, vysokoškolský učitel, spisovatel. Obdiv k drsné, ale nádherné přírodě a přátelství s Karlem Langrem a Miloslavem Stiborem jej přiblížily k Novému Hrozenkovu. Jeho zájem o skauting a Setonovu Lesní moudrost jej vedly ke zdobení chaty Walden, v níž se později setkávali čeští i slovenští stoupenci tohoto hnutí. Chata Walden byla vybudována v horní části údolí Vranča.
Ukázka z díla: Nový Hrozenkov - chata Walden
Adolf Liebscher (1857 - 1919) - profesor kreslení na České vysoké škole technické v Praze, malíř a dekoratér. Za svých pobytů na Novém Hrozenkově (1885 - 6) vytvořil množství maleb a kreseb z obce a okolí. Jako první malíř využil hrozenkovských motivů k vytvoření obrazů "Valašská svatba" a "Valašská madona". Ve třicátých letech vyšlo 12 jeho kreseb hrozenkovských motivů na pohlednicích.
Ukázka z díla: Valašská madona
Miloš Holec (nar. 1925) - olomoucký malíř a grafik. Již při první návštěvě Nového Hrozenkova se mu zalíbil valašský muzikální, pěvěcký a taneční projev. Na ukázce je zachycen živelný pohyb valašských tanečníků.
Ukázka z díla: Valašský tanec
Alois Schneiderka (1896 - 1958) - akademický malíř. Na Novém Hrozenkově bylo velké množství vodních mlýnů, pil a valch. Nezachoval se bohužel ani jeden důkaz této lidské zručnosti, a tak je Schneiderkův obraz Valcha na Novém Hrozenkově - V olší dokladem tohoto souznění venkovského života s vodním živlem.
František Hlavica (1885 - 1952) - Valašský buditel Vranecký byl významnou osobností a hybnou silou veškerého hrozenkovského kulturního dění. Svou touhu po povznesení valašského lidu vyjádřil i vytvořením zdobného "orsáckého" kroje. Na akvarelu z roku 1934 je zachycen v šubě nezvyklé barevnosti.
Ukázka z díla: Valašský buditel Josef Ország-Vranecký ve slavnostní "orsácké" šubě
Radko Mašata (nar. 1933)
Ukázka z díla: Zimní motiv z Nového Hrozenkova
